|
|
Česká církev za vlády Přemysla Otakara I.
Kudláček, Jaroslav ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Tato práce se zabývá osobou a dobou Přemysla Otakara I. a hlavně českou církví, která v této době zápasila za své osamostatnění. Snažím se zde popsat dosažení Přemyslova velkého úspěchu a to Zlaté buly sicilské. Dále se zabývám církevním zápasem, který s králem svedl biskup Ondřej. Celý tento zápas mezi státem a církví byl završen velkým privilegiem vydaným pro církev právě Přemyslem Otakarem I. Ve své práci popisuji oba tyto úspěchy, jak státně politický, tak i církevní. Na tento zápas pohlížím jak ze strany církve, tak ze strany státu a na závěr shrnuji, jaký vlastně měl výsledek zápasu dopad na českou církev. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mons. ThDr. Antonín Liška CSsR
Gumenický, Jozef ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Diplomová práce je pokusem o zpracování životopisu 11. českobudějovického biskupa Mons. ThDr. Antonína Lišky CSsR (1924 - 2003). Reflektuje jeho životní etapy na pozadí osudů katolické církve v Československu v druhé polovině 20. století. Představuje především jeho rodinné zázemí na jihočeském venkově, formaci v řádu redemptoristů před druhou světovou válkou a během ní, studium teologie v poválečném období, tajné kněžské svěcení v době nastupující komunistické totality, možnost veřejného kněžského působení v době tzv. normalizace, činnost v tzv. podzemní církvi, spolupráci na českém ekumenickém překladu Bible, jmenování světícím biskupem pražským v roce 1988 a působení na čele českobudějovické diecéze v létech 1991 - 2002. Práce vychází z dostupných archivních písemných pramenů, dobového tisku a osobních svědectví příbuzných a spolupracovníků biskupa Lišky.
|
|
|
Historie České starokatolické církve 1990 - 1997
Kudelová, Kateřina ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Hejbal, Dušan (oponent)
Resumé Předkládaná práce si klade za cíl reflektovat vývoj České starokatolické církve v prvních osmi letech po sametové revoluci. Přitom je nastíněn podstatný historický kontext, který zapříčinil sled věcí uvnitř církve po pádu totality. Události, které následovaly po Synodě obnovy jsou až do zvolení nového biskupa Dušana Hejbala v roce 1991 srovnány paralelně v domácích a zároveň v zahraničních souvislostech. Po tomto roce se již práce zaměřuje výhradně na zahraniční vztahy mezi Starokatolickou církví v ČR a biskupy Utrechtské unie. Za použití z převážné většiny dosud nezpracovaných archivních materiálů je v práci pojednán vývoj České starokatolické církve, jejích vztahů se státními orgány a především pak s Mezinárodní starokatolickou biskupskou konferencí při zohlednění specifických osobnostních charakteristik jednotlivých aktérů.
|
|
|
Právní situace litoměřické diecéze v letech 1989-2010
Přibyl, Stanislav ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Přibyl, Stanislav (oponent) ; Plavec, Karel (oponent)
První kapitola práce se věnuje historickému pohledu na problematiku. Popisuje dějiny litoměřické diecéze od založení kapituly v roce 1057, dějiny diecéze od roku založení 1655 až po rok 1989 a dále podrobně probírá události let 1989-2010 (episkopát Mons. Josefa Koukla po patnáctiletém období sedisvakance v kontextu obnovy diecéze po pádu komunistického režimu, situaci diecéze za biskupa Pavla Posáda a následné období administrace diecéze Dominikem Dukou, nástup biskupa Jana Baxanta). Ve druhé části práce, rozdělené do pěti kapitol, je zpracováno zvolené období tematicky podle odvětví kanonického práva. Zabývá se řízením diecéze, personálními a územně správními poměry, sleduje výkon moci legislativní, moci správní a moci soudní při tvorbě a aplikaci kanonického práva v období let 1990-2010. Práce si všímá činnosti diecézních biskupů, generálních a biskupských vikářů, biskupské kurie, popisuje výkon soudní moci v diecézi a věnuje se právnímu stavu i mimo centrum diecéze, tedy ve farnostech, charitách a dalších subjektech. V závěru práce autor vyhodnocuje právní kulturu a úroveň právního stavu litoměřické diecéze ve sledovaném období.
|
|
|
Česká církev za vlády Přemysla Otakara I.
Kudláček, Jaroslav ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Tato práce se zabývá osobou a dobou Přemysla Otakara I. a hlavně českou církví, která v této době zápasila za své osamostatnění. Snažím se zde popsat dosažení Přemyslova velkého úspěchu a to Zlaté buly sicilské. Dále se zabývám církevním zápasem, který s králem svedl biskup Ondřej. Celý tento zápas mezi státem a církví byl završen velkým privilegiem vydaným pro církev právě Přemyslem Otakarem I. Ve své práci popisuji oba tyto úspěchy, jak státně politický, tak i církevní. Na tento zápas pohlížím jak ze strany církve, tak ze strany státu a na závěr shrnuji, jaký vlastně měl výsledek zápasu dopad na českou církev. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mons. ThDr. Antonín Liška CSsR
Gumenický, Jozef ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Diplomová práce je pokusem o zpracování životopisu 11. českobudějovického biskupa Mons. ThDr. Antonína Lišky CSsR (1924 - 2003). Reflektuje jeho životní etapy na pozadí osudů katolické církve v Československu v druhé polovině 20. století. Představuje především jeho rodinné zázemí na jihočeském venkově, formaci v řádu redemptoristů před druhou světovou válkou a během ní, studium teologie v poválečném období, tajné kněžské svěcení v době nastupující komunistické totality, možnost veřejného kněžského působení v době tzv. normalizace, činnost v tzv. podzemní církvi, spolupráci na českém ekumenickém překladu Bible, jmenování světícím biskupem pražským v roce 1988 a působení na čele českobudějovické diecéze v létech 1991 - 2002. Práce vychází z dostupných archivních písemných pramenů, dobového tisku a osobních svědectví příbuzných a spolupracovníků biskupa Lišky.
|
|
|
Počátky hierarchického uspořádání v rané církvi
PŘIBYL, Stanislav
Téma služeb a úřadů v církvi vždy přitahovalo pozornost teologů a služebníků církve. Raná církev vykazuje velikou rozmanitost organizačních modelů. Pro zkoumání této problematiky se jeví vhodné soustředit pozornost nejprve na charismatické jevy v rané církvi. V listu Efesanům stojí proroci po boku apoštolů jako ti, kdo spoluutvářeli samotné základy církevního učení. Podle Lukášových Skutků doprovází vkládání rukou zprostředkování Ducha při předávání rozmanitých církevních služeb. V Pavlových listech je mnoho seznamů duchovních darů, z nichž některé se přeměňovaly v trvalé úřady, jako například vedení nebo vyučování. Raní křesťané obzvláště vysoko cenili charisma mučednictví, zejména svých pastýřů. Putující proroci rovněž požívali vysoké úcty. Jejich výroky pronášené v extatických momentech se považovaly za vnuknuté Duchem svatým. Putující misionáři však představovali rovněž potenciální nebezpečí šíření herezí. Vedoucí úlohu v církvi však měli především apoštolové jako představitelé jediného úřadu, ustaveného samotným Pánem. Především Lukáš redukuje počet apoštolů na pouhých Dvanáct, zatímco Pavel se dovolává svého vlastního apoštolátu jako jim rovného. Vedle toho lze nalézt v rané církvi rovněž širší pojetí apoštolátu, totiž jako misie. V židokřesťanském prostředí církev napodobila výkon služby starších, známý ze synagogálního života. V pastorálních epištolách jsou presbyteři jmenováni spolu s biskupy a jáhny jako vedoucí církví. V listech Ignáce z Antiochie z počátku druhého století se již zmiňuje trojstupňová hierarchie, tj. jáhnové, presbyteři a jediný biskup. Tento typ monarchického episkopátu se brzy stal převládajícím v průběhu dalších dějin církve.
|
|
|
Problematika oceňování církevního majetku
Štefková, Anna ; Tesařová, Zdeňka (oponent) ; Klika, Pavel (vedoucí práce)
V rámci mé diplomové práce jsem se pokusila nahlédnout do problematiky majetkového vyrovnání státu s církvemi. Do problematiky, která od poloviny devadesátých let hýbá veřejným míněním v naší společnosti. První kapitola se snaží objevit základní principy hospodaření církví v minulosti, od získávání majetku, přes jeho správu až po významovou úlohu majetku všeobecně. V neposlední řadě se snaží popsat ekonomickou situaci a hospodaření největší církve v České republice – Římskokatolické. Druhá část se pokouší popsat situaci zestátnění církevního majetku v únoru 1948, na základě tehdejší platné legislativy. Okrajově pak nabízí náhled na další formy vyvlastnění. Třetí kapitola nabízí vhled do legislativního procesu majetkového vyrovnání státu s církvemi a zamýšlí se nad klady a zápory řešeného problému všeobecně. Čtvrtá a pátá kapitola se věnuje teoretické otázce oceňování, oceňovacím metodám, případně oceňovacím předpisům. V poslední části pak jde o sumarizaci kontrolních mechanismů, které budou navrácený majetek chránit před znehodnocením.
|
|
|
Antonín Liška - biskup českobudějovický
JELEČEK, Martin
Práce popisuje život a činnost 11. českobudějovického biskupa Antonína Lišky. Práce začíná narozením Antonína Lišky v Bohumilicích, popisuje rodinné zázemí, studia a přípravu na kněžské povolání, vstup do Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele ? redemptoristů. Dále popisuje přepadení a násilnou likvidaci mužských řeholí v Československu, Antonínovu práci u PTP, tajné kněžské svěcení a civilní zaměstnání Antonína Lišky. Dále se zabývá rokem 1968 a jeho významem v životě Antonína Lišky, jeho působením v Poříčí nad Sázavou, prací na Arcibiskupství pražském a biskupským svěcením. Velká část práce je zaměřena na činnost Otce biskupa v Českobudějovické diecézi. Závěrečnou kapitolu tvoří charakteristika osobnosti Antonína Lišky.
|
|
|
Uplatňování církevní politiky prostřednictvím státních institucí v letech 1948-1989
FABER, Tomáš
Téma diplomové práce se zabývá uplatňováním státní církevní politiky vůči římskokatolické církvi. První kapitola se zabývá působením státních struktur na církev na celorepublikové úrovni. Ve čtyřech podkapitolách je zachyceno období od roku 1948 až do roku 1989.Druhá kapitola se zabývá již přímo jednotlivými subjekty, které se zúčastňovaly realizace státní církevní politiky v jižních Čechách, jak ze strany státní moci, tak ze strany církve.
|
host ::
RSS.